pátek 9. září 2011

Středoškolská hibernace?

O čem že je to střední vzdělání v České Republice?
Je to jednoduché. V patnácti letech jsou mladí lidé opravdu mladí na to, aby mohli pracovat, či mentálně pojmout problematiku probíranou na vysokých školách. Inu a co s nimi? Proto se chodí na střední školu. Čtyři roky luštění křížovek, hraní karet, blbinek a hovadin a najednou je vám devatenáct a na svět pohlížíte trošku vážněji. Hlavní smysl je v tom, že za ty čtyři roky se mnohokrát poblejete z alkoholu, najdete si první holku, zhulíte se trávou, máte dost času objevovat taje počítačových her a internetu, někteří dělají sport. Tyto věci jsou pro každého jedince důležité pro budoucí život. Ale....
Po čtyřech letech hovadin se týden učíte a dostanete maturitu. Problém je v tom, že v těchto různých bohulibých i méně bohulibých činnostech je pramálo intelktuální stimulace. Je fajn, že chlapci vidí poprvé prsa a můžou si na ně i šáhnout, ale co je nerovnice, jim je úplně jedno. Po střední škole přichází šok v podobě práce či vysoké školy a hlavně přichází pláč. Proč já blbec ksem se na to nenaučil už na střední. Tento problém se týká převážně matematiky a fyziky. Mnoho tupých ksichtů tuší tento nedostatek a taktně se vymlouvají na nedostatek talentu a podobné obskurnosti a vyhledají soukromou školu, kde opět hibernují, než dostanou titul. Je potřeba si uvědomit, že střední škola nemůže být jako vysoká právě z důvodu mentálního vývoje jedince, ale proč by taje sexuálních zkušeností nemohly jít současně s objevováním tajů funkcí grafů a rovnic? Ani nechci přemýšlet nad tím, jaký světonázor a všeobecný přehled mají lidé, kteří opravdu vědomě čtyři roky hibernovali a pak nešli ani na tu vysokou. Recept není, aby všichni šli na vysokou (jen to ne). Už takhle vysoké školy studuje mnoho primitivů, kteří o vzdělání nemají zájem, ale mají pocit, že jim pomůže papír s titulem (idioti).
Jedinou možností jak se nestát národem primitivů, je zpřísnit způsob středoškolského studia ( ne jen připitomělou maturitu), aby lidem dala maximum a ti nejhorlivější po vzdělání pokračovali dále.

Tomutu tématu se věnuje i tento velmi dobrý článek pana Miloše Čermáka.

Žádné komentáře:

Okomentovat